BMW M1

BMW M1

BMW M1 a čelní pohled

V 70. letech minulého století automobilka BMW spoléhala na sportovní vozy, které byly odvozené z těch sériových, aby poráželi na dlouhých okruzích svého rivala Porsche. To ale nestačilo. Proto se v roce 1975 začalo vyvíjet nové *BMW M1**. Ten tvarově vycházel z modelu BMW Turbo, které bylo prezentováno v roce 1972 a Mnichovské olympiádě.

Jak by to mělo být?

Premiéra BMW M1 byla naplánována šéfem divize BMW Motorsport Jochenem Neerpaschem na březen 1978 a v červnu mělo být představeno na Le Mans. Ale sériová výroba výroba se protáhla a poté, kdy bylo BMW M1 připraveno, změnila federace FIA pravidla pro skupinu 5. FIA požadovala, aby bylo vyrobeno 400 identických vozů před prvním startem v této skupině. To bylo velice kruté, jelikož vlastními silami vytvořili pouze dva vozy za týden.

Proto se Neerpasch poohlídl po specializovaných firmách, který by zajistili výrobu 400 kusů auta. Koncem roku 1976 byla zvolena italská firma Lamborghini, ale ta měla finanční potíže a i přes dotaci od italské vlády nebyly schopni zajistit výrobu BMW M1.

Design

BMW M1 se poprvé představilo na mnichovském olympijském stadionu v roce 1978, kde byl upraven pro skupinu 4. Skutečná sériová podoba se představila oficiálně v roce 1978 na Pařížském autosalonu.

Design dvoumístné skořepinové karoserie vyrobené z plastických hmot navrhl Giogetto Giugiaro. Ten převzal z modelu Turba dlouhou nízkou příď s velkými vyklápěcími světlomety s typickými ledvinkami uprostřed přední masky. Z boku jsou zajímavé kola Campagnolo z hliníkové slitiny, dále to je výrazný černý vybarvený prolis, který vede od přídě až po koncová světla. Na splývající zádi jsou větrací otvory motoru. Zadní lampy jsou použity ze série 6. Zadní okno bylo překryto větracími žaluziemi. Při odklopení zadního víka se naskytne výhled na motor a malý zavazadlový prostor.

BMW M1 při testovací jízdě

Interiér

Bylo zde použito řada dílů z ostatních BMW, ale to neubírá na vzhledu a ergonomii. Dále byly použity kožené sedadla Recaro, s dobrým bočním vedením a ve střední části prodyšné potahové látky. Přístrojový panel se tříramenným volantem neruší výhled dopředu. Celý interiér má klasický německý styl, ten je kladený na detail.

BMW M1 se svým strohým interiérem

Motor

Ten byl odvozen od od řadového šestiválce, který je použit v modelu BMW 3.0 CSL z roku 1973. Nový motor dostal typové označení a dvojitý rozvod OHC. Motor má čtyři ventily na válec s objemem 3453 ccm měl k dispozici 277 koní při 6500 ot/min. Točivý moment je 324 Nm při 5000 ot/min. Maximální rychlost je 262 km/h a zrychlení z 0–100 km/h dosahoval za 5,6s.

Skupina 4

Konečná verze měla 3,5 litrový motor s 490 koňmi pod zadním víkem. Maximální rychlost dosahovala rychlosti 310 km/h a proti sérii bylo o 50 % dražší. Pětistupňová převodovka má samostatný chladič oleje, po testech na okruhu Paul Ricard přibilo velké zadní přítlačné křídlo. Nepotřebné díly v interiéru byly odstraněny a místo zadních skel přibyli lehká plexiskla.

BMW M1 při závodech skupiny 4