Příběhy mně známé: Škoda typ 998 „Agromobil“

Projekt kompaktního speciálu ŠKODA typ 998 „Agromobil“ pro zemědělce, lesníky a armádu při terénních zkouškách obstál, sériové výroby se však nedočkal. V roce 1962 vznikly tři prototypy. Snadno ovladatelný automobil s valníkovou nástavbou a sklopným čelním sklem byl dlouhý jen 3,5 m, přepravil však až deset sedících osob.

Vozidla z Mladé Boleslavi měla úspěch i mimo klasické vozovky a silnice. Například motocykly Laurin & Klement posloužily v případě potřeby k pohonu menších zemědělských strojů. Stačilo vyměnit kožený řemen pohánějící zadní kolo za delší, dosahující až k příslušnému stacionárnímu stroji. V Mladé Boleslavi byly vyráběny také elektrocentrály s naftovými motory L&K systému Brons nebo upravenými pohonnými jednotkami automobilů.

Pluhy Excelsior P4 se čtyřválcem L&K

V roce 1912 zamířily na pole mohutné motorové pluhy Excelsior P4 se čtyřválcem L&K, během první světové války nabídku rozšířil menší model, který využívala také armáda – kromě terénních úprav bojišť tahal děla. Mateřský koncern Škoda v Plzni produkoval také traktory a další zemědělskou techniku s okřídleným šípem v logu.

Chybějící kompaktní víceúčelové vozy

Na přelomu 50. a 60. let 20. století se stále v Československu nedostávalo kompaktních, lehkých a obratných víceúčelových motorových vozidel se zvýšenou průchodností terénem. Mladoboleslavská automobilka zareagovala na konkrétní poptávku československého ministerstva zemědělství, ale zohlednila také nároky pracovníků v lesním hospodářství, možnost nasazení v povrchových dolech a v neposlední řadě u vojenských útvarů. V době panující studené války stály armádní požadavky za mnoha podobnými projekty, byť je navenek maskovaly „krycí“ civilní názvy.

Projekt Škoda 998 Agromobil

Projekt Škoda typ 998 „Agromobil“ byl schválen k realizaci v lednu 1961. Vývoj probíhal společně v mladoboleslavské automobilce Škoda, tehdy oficiálně nazývané Automobilové závody národní podnik (AZNP) a v České zbrojovce Strakonice, známé spíše výrobou palných zbraní, jízdních kol a motocyklů značky ČZ. Vzhledem k vytíženosti kapacit AZNP tam měla probíhat i samotná produkce. Tři prototypy dokončené v březnu 1962 ovšem pocházely z Mladé Boleslavi a účelně využívaly řadu komponentů sériových automobilů Škoda.

Škoda 998 Agromobil

Škoda typ 998 „Agromobil“ bylo jen 3470 mm dlouhé a 1700 mm široké kompaktní vozidlo se samonosnou karoserií s valníkovou nástavbou, kterou – stejně jako dvoumístnou kabinu pro řidiče a spolujezdce – kryla plachta. Ložná plocha valníku ležící 700 mm nad vozovkou měřila na délku 1980 mm a na šířku 1590 mm, vnitřní výška nákladového prostoru o objemu 3,9 m3 až k plachtové střeše činila 1240 mm. Dvě podélné lavice pro celkem osm sedících zvýšily celkovou kapacitu „Agromobilu“ na 10 osob.

Vyklápěné čelní sklo

Čelní sklo vyklápěné v celistvém rámu směrem vpřed umožnilo snížit výšku vozidla z 1940 mm na 1410 mm. „Agromobil“ se tak mohl snáze pohybovat například v lese – anebo jej takto transportovat letecky, to v případě vojenského nasazení.

Velmi dobrou průchodnost terénem zajistil rozvor pouhých 1900 mm v kombinaci s krátkými převisy karoserie, značnými nájezdovými úhly (vpředu i vzadu shodných téměř 45°) a světlou výškou 290 mm, při plném zatížení 230 mm. Všechna kola byla nezávisle zavěšena, přední lichoběžníková i zadní vlečená ramena doplňovaly zkrutné tyče odpružení.

Pohon čtyřválcem

Řadový kapalinou chlazený čtyřválec OHV z užitkového vozu Škoda 1202, populární „Stejšny“ (1961–1973), byl uložen podélně za přední nápravou, v prostoru mezi sedadly řidiče a spolujezdce. Zdvihovému objemu 1221 cm3 odpovídal výkon 45 k (33 kW), na čtyřstupňovou manuální převodovku navazovala „redukce“ s převodovým poměrem pro silniční provoz 1,30 a v terénu 2,28.

Rozvodovka zadní nápravy byla opatřena závěrem diferenciálu, stejně tomu bylo u připojitelné přední nápravy. Kromě pohonu 4×4 disponoval „Agromobil“ také vzad vyvedeným hřídelem pohonu přídavného zařízení pro práci na poli či v lese. Z pohotovostní hmotnosti 936 kg připadalo na zadní nápravu 46 %, při povoleném celkovém zatížení 1736 kg šlo o 56 %. Kola dostala pneumatiky rozměru 6,00–16.

Prototypy Agromobilu

Dva prototypy byly zkoušeny u uvažovaného výrobce ČZ Strakonice, třetí vůz Škoda typ 998 „Agromobil“ zůstal k dispozici mladoboleslavské automobilce. Absolvoval 79 dní náročných dynamických zkoušek. Celkem ujel 29 953 km, největší rychlost činila pro daný typ vozidla vyhovujících 89 km/h. Mnohem důležitější byl výsledek srovnávacího testu uskutečněného vojenskou zkušebnou.

Vlastnosti prototypu Škoda typ 998 „Agromobil“ v terénu byly vyhodnoceny jako dobré, předčily sovětský GAZ 69, tehdy standardní vybavení armád Varšavské smlouvy. Přesto se speciál ŠkodaA typ 998 „Agromobil“ v systému centrálně řízené ekonomiky nedočkal sériové výroby, zřejmě i vinou chybějícího rozhodnutí na straně československé armády.

Odhalení vozu ve filmu

Širší veřejnosti se kompaktní bezkapotový valník představil až v pátek 29. ledna 1965. Právě tehdy měl premiéru československý filmový muzikál „Kdyby tisíc klarinetů“ s protiválečnou tématikou. Vojenské komando ve dvou „Agromobilech“ na plátně stíhá pacifistického zběha, ztvárněného 26letým Jiřím Menzelem. Ten si – coby talentovaný režisér – o dvě léta později převzal Oscara za snímek „Ostře sledované vlaky.“ Unikátní prototyp Škoda typ 998 „Agromobil“ se v současné době nachází ve sbírce mladoboleslavského Škoda Muzea, podobně jako další motorový hrdina muzikálu „Kdyby tisíc klarinetů“ – o deset let starší lehký terénní automobil Škoda typ 973 „Babeta“.

Zdroj foto: Škoda Auto