Return do minulosti: Tříkolky Laurin & Klement LW

V době útlumu výroby a v rámci jubilea 125 let existence společnosti Škoda Auto tento rok, je čas a prostor na připomenutí i méně známých modelů značky se zajímavým příběhem. Prvním takovým jsou tříkolky Laurin & Klement LW.

V roce 1905 vznikl v Mladé Boleslavi nejen první automobil Voiturette A, ale také kompaktnější a dostupnější alternativa – tříkolka Laurin & Klement typu LW. Vzadu sedící řidič sledoval provoz přes hlavy dvou pasažérů, případně krytého prostoru pro až 200 kg nákladu. Vodou chlazený jednoválec o 5 koních (3,7 kW) zrychlil tento velmi praktický dopravní prostředek s hmotností pouhých 160 kg až na 40 km/h.

Roku 1903 došlo k rozšíření sortimentu značky Laurin & Klement o vodou chlazené motory. V jejich případě obsahovalo typové označení písmeno W (Wasser/water). Prvním v pořadí se stal jednoválcový model LW na bázi nejrozšířenějšího modelu L, šestistovka dosahující rychlosti až 70 km/h. V období 1903–1905 se pro ni rozhodlo deset zákazníků oproti 965 odběratelům základního vzduchem chlazeného „elka“.

Tříkolky na dohled

Jeho přínos vynikl až u tříkolek, kde sedící pasažéři či nákladový prostor nad přední nápravou omezili přístup chladicího vzduchu k motoru. Ten se ocitl před lichým zadním kolem, poháněným řetězem. (Značka L&K v dřívějším období nabízela i tříkolky se dvěma koly vzadu a jedním předním, řízeným.)

Na cestě od motocyklu k tříkolce bylo třeba překonat ještě jednu překážku. S rostoucím zdvihovým objemem motorů L&K, dosahujícím již 0,8 litru, se zároveň zvětšil odpor kladený pohonnou jednotkou při startování roztlačováním, lidově „roztrapováním“. Jezdci usnadnila tlačení páčka dekompresoru, udržující výfukový ventil nuceně otevřený a snižující tak odpor ve válci. Po uvolnění páčky motor získal kompresi a naskočil. Opětovným stisknutím dekompresoru šlo zastavit, případně v mezipoloze dočasně zmírnit rychlost, aniž by bylo třeba regulovat karburaci.

Ale uvést do chodu větší a těžší motocykly s postranním, závěsným nebo vpředu umístěným vozíkem pro spolucestujícího, na to už dekompresor nestačil – a ne vždy bylo kolem dost osob ochotných tlačit. Proto mladoboleslavští konstruktéři vedení Václavem Laurinem do náboje zadního kola zabudovali volnoběžku, spojku a dvoustupňovou převodovku, takže motor bylo možné nastartovat u stojícího vozidla a teprve poté se rozjet.

Praktická vozítka

Tato inovace umožnila nabídnout zákazníkům z řad drobných živnostníků i státních poštovních úřadů velmi praktická a obratná užitková vozidla. Šlo buď o motocykl s nákladním sidecarem nebo rovnou tříkolky zkonstruované z osvědčených komponentů. Tyto novinky značky Laurin & Klement začali poštovní zaměstnanci používat k dopravě zásilek nejdříve ve Vídni, poté i v Budapešti a Praze.

Laurin & Klement LW

Základ tříkolky L&K typu LW tvořil tuhý trubkový rám. Přední nápravu s rozchodem 1150 mm nesla dvojice půleliptických listových per, rozvor činil 1650 mm. Hnané zadní kolo bylo neodpružené, řidič měl ale k dispozici pohodlné motocyklové sedlo. Prázdné vozidlo vážilo 160 kg, kromě muže za řidítky bylo schopné přepravit dvě osoby na vpředu umístěném kůží čalouněném dvousedadle s loketními opěrkami. Skříňovitá podlážka z plechu částečně chránila nohy před vodou a blátem.

V případě užitkového provedení s užitečnou hmotností 200 kg se před chladičem nacházela uzavřená skříňová nástavba, na víku s trubkovou „zahrádkou“ pro případná další zavazadla. Tricykl LW figuroval v nabídce mladoboleslavské značky v letech 1905–1911. U první výrobní série působila pásová brzda pouze na zadní kolo, později byla brzděna již všechna kola.

Zajímavé osobní provedení tříkolky mohou návštěvníci obdivovat v expozici Škoda Muzea v Mladé Boleslavi, kam je zapůjčeno ze sbírek Národního technického muzea v Praze. Od standardního provedení se liší dobovými úpravami provedenými v dílně Františka Poustky, který se na pražských Vinohradech zabýval výrobou a servisem motocyklů. Do současnosti se zřejmě dochovaly pouze tři exempláře tříkolek L&K LW plus jeden samostatný motor.

Zdroj foto: Škoda Auto