Pojistným podvodům se radši vyhýbejte

S povinným ručením a pojistkami se obvykle pojí nepříjemné zážitky a někdy i pojistné podvody. Lež má ale krátké nohy a na snahu „oblafnout“ pojišťovnu se obvykle záhy přijde. Pak má motorista hodně vysvětlování a v konečném výsledku si vůbec nepomůže, spíše naopak…

Pozor na zvířata

Klasika je poškození zvěří. Třeba jelen nebo kanec dokáže často poničit auto a samotnému se mu téměř nic nestane. Česká pojišťovna tak musela řešit situaci, kdy jelen poškodil dvě auta jedoucí proti sobě a pak utekl do lesa. Bylo nutné vycházet z policejního protokolu, kde bylo uvedeno, že nehodu způsobil jelen, který utekl do lesa.

Často se také stává, že se řidič snaží svést nehodu, která vznikla jeho vinou, na střet se zvěří. Obvykle je ale v podobných případech první indicie pochybností, že na autě nejsou stopy krve ani chlupů a když jsou pak pod kapotou „obtisklá“ svodidla, je vše naprosto jasné. Řidič pak má hodně práce vysvětlit, jak to tedy bylo a vždy si tím jen zkomplikuje už tak nepříjemnou situaci…

Podvádět se nevyplácí

Najde se pár „moudrých“, kteří si myslí, že se na povinném ručení dá pohádkově zbohatnout. Není to ale tak snadné, je totiž více než nápadné, když se stane nehoda krátce po sjednání povinného ručení. Podvodníci totiž často odmítají čekat. Mezi lidmi tak kolují historky o motoristech, kterým během podepisování smlouvy někdo „úplně náhodou“ odcizil jejich automobil nebo kteří cestou z pojišťovny havarovali.

To pak likvidátoři hned zbystří, jako když řidič vozu Škoda 125L narazil do levé zadní části zastavujícího mercedesu, za jehož volantem byl cizinec. Pojišťovnu by vše vyšlo na půl milionu. Nakonec neplatila nic, zjistilo se, že jistý cizinec koupil bezdomovci škodovku, se kterou se pak nechal nabourat.

Pojistné podvody často souvisí s dražšími vozy. Ale není to pravidlem. Foto: Martin Singr

Někdy může být vozidlo i prostředkem k řešení osobních sporů – klient ČSOB Pojišťovny nahlásil škodu na svém automobilu, že mu prý známý z vedlejší vesnice odřel blatník o bok stojícího vozidla. Likvidátor nebyl daleko a tak přijel. Nikdo nebyl doma, tak si jen nafotil nepoškozené auto a odjel. Když se oba sešli druhý den u již odřeného vozu, klient musel přiznat, že jde jen o pomstu vůči známému, který se zajímal o stejnou ženu jako on.

A někdy ani sebelepší scénář nepomůže. To se tak stalo, že jedna žena pod vlivem alkoholu nabourala do stromu, pak dlouze telefonovala a vzápětí nechala vůz odvézt. Na místo se vrátila i s vozem o den později, již střízlivá. Vůz umístila zpět ke stromu a zavolala policii. Smůla pro podvodnici byla, že nedaleko od místa nehody okopávala starší paní své brambory a vše nahlásila vyšetřovatelům. To se ale většinou stává a když není poblíž paní na poli, projíždí kolem policie zrovna ve chvíli, když se havarovaný vůz odváží nebo přiváží, zákon schválnosti prostě funguje dokonale. V těchto situacích však lze říct jen „naštěstí“.

Riziko je příliš velké

Ať už máte na pojišťovny názor jakýkoliv, pojistné podvody je nutné rázně odmítat. Motorista jako plnoletý člověk by měl být zodpovědný za své chování, za volantem se chovat rozumně a před problémy se neschovávat. Rovněž snahy „oškubat“ pojišťovnu se často nesetkají s úspěchem. Člověk se tím může zamotat do velmi nepříjemných problémů a to není to nejhorší.

Od plánů na pojistné podvody mnoho motoristů odradí nejen pořekadlo, že lež má krátké nohy, ale i riziko vězení. Pachatel může jít „za katr“ na dobu dvou až dvanácti let. Nejlepší je zaměřit se na správný výběr povinného ručení a pak doufat, že se o skutečném plnění nebudete muset nikdy přesvědčit…