Styling: Lepší vzhled vozu za pár korun

Odlišit vůz od sériové verze lze i jinými způsoby než instalací spojlerů. Čistě estetickou stránkou se zabývá spíše styling než tuning a nejčastěji jde o samolepky, divoké barvené kombinace a úpravy karoserie, často nepovolené. Jde o velmi levný a přesto působivý způsob, jak vůz vylepšit.

Stylingem lze vyřešit kompletně celé auto, nejen exteriér, ale i interiér. A v tomto případě nejde zdaleka jen o „pracoviště“ motoristy – úpravou může projít i kufr (co může být lepšího než zaplnit ho mohutnými repráky) a motorový prostor. Tam se sice člověk běžně nepodívá, ale na tunikových srazech je automobil se zvednutou kapotou zkrášlenou z vnitřní části zase o krůček blíže k dokonalosti.

Vyznavači stylingu jdou poslední dobou do extrémů a graficky vylepšují i místa jako jsou brzdy, podběhy, ramena, převodovky a povozek. Tedy místa, kterých si při běžném používání kolemjdoucí člověk ani nevšimne. Pokud nemá majitel vkus a úpravou vzhled vozu zkazí, jde o tuzing. I to se stává, naštěstí ne moc často.

Kromě toho lze na vůz instalovat mnoho světelných prvků. Jedná se zejména o LED diody svítící všemi možnými barvami, nejčastěji modrou. A nemusí být umístěny jen na přídi vozu, mohou být instalovány i pod prahy nebo osvětlovat zadní SPZ. V blinkrech nebo předních světlech pak bývají umístěny stroboskopy, tedy krátce blikající světla různých barev. Poněkud extrémnějším řešením je pak instalace neonových trubic na podvozek.

Styling ze všech koutů světa

Když už samolepky a další doplňky nestačí, přichází ke slovu opravdový styling. Ten se pak dělí na několik stylů, z nichž každý má své typické znaky. Třeba německý se vyznačuje kompletním zahlazením karoserie. Lišty, kliky a vůbec všechno z karoserie musí dolů a automobil dostane kvalitní hezký lak. Španělský styling pak jde více do extrémů, používají se zde výrazné spojlery, velká kola a extrémně nízké podvozky, to vše doplněno odvážnou grafikou.

Ze Spojených států, kde jej založili portorikánští přistěhovalci, přišel styl Low-rider. Jde o malé „obýváky“ na kolech s nízkými podvozky, tak typické pro Ameriku. Později se začaly používat hydraulické tlumiče a to umožnilo vznik Low rider show. Zde se utkávají vozy a vítězem je to, které vyskočí výše. Dalším stylem z USA je Hot Rod. Vojáci zde po válce měli spoustu peněz a hledali zábavu – z tehdejších aut proto dávali motory s extrémním výkonem a naopak sundávali vše nepotřebné, jako třeba blatníky.

Třetím stylem, který vznikl za oceánem, je styl Custom. Ten zahrnuje „holení“, kompletní převaření ocelových prvků vozu, výměny všeho, co vyměnit lze, snižování střech a výrazný lak. Vše s jediným cílem – co nejvíce se odlišit. Proto je tento styl vyhledáván zejména populárními lidmi, jako jsou zpěváci nebo herci. Aby ne, nejlepší auta z této kategorie jsou označována za dokonalá a designéři automobilek z nich čerpají inspiraci.

U stylingu je to jednoduché – čím divočejší a výraznější barvy, tím lepší. Foto: Martin Singr

Trochu kuriózním stylem je pak Rat-style. Zde se u aut, jejichž karoserie je v pokročilém stadiu rzi, udělá u nedostatku přednost a auto se záměrně nechá rezivět. V plochách s korozí se pak vytváří různé obrazce a vůbec nejlepší pak je, když rez vytvoří do auta díru. Vše ostatní se zrenovuje nebo vymění a auto je tak ve skvělém technickém stavu. Rezivějící karoserie se pak může doplnit i nízkým podvozkem a velkými koly. Zkrátka styling nezná mezí.